Literární sklony XVI

Je zvláštní, jak dlouho někdy trvá, než se člověk dostane k určitým věcem. Literární sklony organizované Petrem Borkovcem z nakladatelství Fra se konaly 12. ledna 2011 v Galerii Jiří Švestka už po šestnácté. Nechat mluvit spisovatele o svém oblíbeném obrazu je bezkonkurenční nápad. Propojit dvě sféry zájmu – literaturu a výtvarné umění, je pojistkou úspěchu. Spisovatelé nabízí posluchačům svůj vlastní, nezvyklý, teoriemi nezatížený pohled a jazyk, který okouzlí. Narozdíl od umělců a výtvarných kritiků se umí vyjadřovat a přináší slovům to, co umělec vkládá do své malby. Štěpán Nosek si vybral obraz Interiér, Strangade 30 od dánského umělce Vilhelma Hammershoie, který namaloval v roce 1908. Sám Nosek uvádí, že Hammershoi vytvořil přes 20 obrazů se stejným motivem – svým tichým bytem a ženou Idou. Spíš než barva, už jen vzpomínka na barvu. Jsou to obrazy, kde všechno rozhoduje světlo. Jaký je jeho sklon, jaká je aktuální konstelace stále stejných věcí, které se k němu přiklánějí, jakými cestami je mu dovoleno prostupovat prostor, k jakému povrchu se přimyká.

Foto: Dituše Havr

Prvních 25 minut mluví Štěpán Nosek o svém oblíbeném obrazu Interiér, Strangade 30, zbylých deset minut uslyšíte Janu Bezpalcovou hrát na akordeon skladbu Metamorphoses od Švéda Torbjorna Lundquista z roku 1965: