Archiv rubriky: audio

Karel Císař / Fotografie po recesi. Poznámka k abstraktní fotografii

V prostorách pražské Fotograf Gallery mluvil v pátek 29. dubna 2011 teoretik Karel Císař o změnách přístupu autorů k současné fotografii:

„Příklon k abstrakci je v poslední době patrný ve fotografiích natolik odlišných tendencí, jakými jsou politicky motivovaný dokumentarismus či naproti tomu domněle indiferentní neoformalismus. Společným základem těchto protikladných uměleckých orientací je přitom zájem o formální redukci, abstrahování fotografie z jiných fotografií a konečně i o abstrakci sociálních a finančních procesů. Nové uchopení zastaralého pojmu abstrakce by mohlo rovněž přispět k revizionistickému čtení dějin abstraktní fotografie.‟

Poslechněte si záznam přednášky ve formátu mp3 / 128 kbps:

Práce / Co se vystavuje v New Yorku

Tomáš Pospiszyl: Co se vystavuje v New Yorku. Subjektivní zpráva o programech výtvarných institucí od velkých muzeí přes komerční galerie až po nezávislé iniciativy.

Teoretik umění a kurátor Tomáš Pospiszyl navštívil nedávno New York a v úterý 26. dubna 2011 představil v prostorách tranzitdisplay v rámci programu Práce „cestovní zprávu“ z tohoto svého několikadenního pobytu. Virtuální procházku po newyorských galeriích začal zmínkou o retrospektivní výstavě Luise Camnitzera, jehož díla právě vystavuje také galerie tranzitdisplay. Pokračoval další retrospektivou, tentokrát však umělkyně Lyndy Benglis v New Museum, a následovalo představení výstavy Laurel Nakadate (recenzi na tuto výstavu od Tomáše Pospiszyla si můžete přečíst tady). Kromě těchto velkých výstav se zaměřil také na menší výstavní síně na Lower East Side a Chelsea. Nejvíce ho prý během pobytu v NYC zaujal polský kameraman a umělec pocházející z Lodže Józef Robakowski v Ludlow 38. To ovšem není zdaleka všechno, o čem Tomáš Pospiszyl vyprávěl.

Poslechněte si teď záznam přednášky ve formátu mp3 / 128 kbps:

Literární sklony XVI

Je zvláštní, jak dlouho někdy trvá, než se člověk dostane k určitým věcem. Literární sklony organizované Petrem Borkovcem z nakladatelství Fra se konaly 12. ledna 2011 v Galerii Jiří Švestka už po šestnácté. Nechat mluvit spisovatele o svém oblíbeném obrazu je bezkonkurenční nápad. Propojit dvě sféry zájmu – literaturu a výtvarné umění, je pojistkou úspěchu. Spisovatelé nabízí posluchačům svůj vlastní, nezvyklý, teoriemi nezatížený pohled a jazyk, který okouzlí. Narozdíl od umělců a výtvarných kritiků se umí vyjadřovat a přináší slovům to, co umělec vkládá do své malby. Štěpán Nosek si vybral obraz Interiér, Strangade 30 od dánského umělce Vilhelma Hammershoie, který namaloval v roce 1908. Sám Nosek uvádí, že Hammershoi vytvořil přes 20 obrazů se stejným motivem – svým tichým bytem a ženou Idou. Spíš než barva, už jen vzpomínka na barvu. Jsou to obrazy, kde všechno rozhoduje světlo. Jaký je jeho sklon, jaká je aktuální konstelace stále stejných věcí, které se k němu přiklánějí, jakými cestami je mu dovoleno prostupovat prostor, k jakému povrchu se přimyká.

Foto: Dituše Havr

Prvních 25 minut mluví Štěpán Nosek o svém oblíbeném obrazu Interiér, Strangade 30, zbylých deset minut uslyšíte Janu Bezpalcovou hrát na akordeon skladbu Metamorphoses od Švéda Torbjorna Lundquista z roku 1965:

Roman Štětina a Michal Pěchouček / Mám raději umělce než umění (2010)

„Co je to kritika? Je to vůbec nešťastné slovo… kritika. Zní to jako psaní rozsudků a hlavně odsudků. Ale psát rozsudky a odsudky to je to nejsnadnější, nejúspěšnější, nejneplodnější a dokonce nejnebezpečnější, co se v umění dá dělat. Nebo se myslívá, že kritika, to je něco jako kvalitativní přejímka zboží, že kritik je něco jako technický kontrolor nebo „kvalitář“… prostě člověk, který má veliké znalosti a veliké zkušenosti a který, abychom tak řekli, jménem společnosti přejímá umění, které právě vzniká. Taková funkce by jistě byla užitečná, ale pochybuju, že je vůbec možná.“

Hodinový audiodokument Mám raději umělce než umění o Jindřichu Chalupeckém se poprvé vysílal na Českém rozhlase 3 – Vltava v rámci pravidelného Radiodokumentu ve středu 10. listopadu 2010 od 22:00 hod. Ode dneška si ho můžete poslechnout také v archivu Radiogalerie. Jeho autory jsou Roman Štětina a Michal Pěchouček.

Příjemný poslech.

The artist in the (art) society

Od 8. září do 15. října 2010 probíhá v Galerii Emila Filly druhá část výstavy The artist in the (art) society. Skupinová výstava měla premiéru 22. dubna 2010 v drážďanské Motorenhalle. V Ústí najdeme z části obměněný seznam umělců. Výstavu kurátorovala opět trojice Andrea Domesle ( Švýcarsko), Frank Eckhardt (Německo) a Michal Koleček (Česká republika).

Poslechněte si rozhovor s kurátory projektu Frankem Eckhardtem a Michalem Kolečkem z 21. dubna 2010:

Zúčastnění umělci: Eric Anglès, AZORRO, Bankleer, Nin Brudermann, com & com, Richard Fajnor, Sabine Groß, Christian Jankowski, Kai Kaljo, Anna Konik, František Kowolowski, Lutz & Guggisberg, Aneta Mona Chisa & Lucia Tkáčová, Barbara Naegelin, Guido Nussbaum, Tanja Ostojić, Fia-Stina Sandlund, Antje Schiffers, Mladen Stilinović, John Wood & Paul Harrison, Erwin Wurm, Sus Zwick & Muda Mathis & Fänzi Madörin

Výstava v Drážďanech Künstler in der KunstGesellschaft.

Foto: Radek Jandera

Práce / Utopie školy

V pražské galerii tranzitdisplay nenápadně vzniká nový program nazvaný Práce. Jeho první díl Pracovní schůze se odehrál za účasti Víta Havránka, Zbyňka Baladrána, Tomáše Pospiszyla, Tomáše Svobody a Markéty Strnadové 1. června 2010, víc si poslechněte v rozhovoru:

Utopie školy. Joseph Beuys. Iniciativa Pro-AVU. Grantový systém. Instituce. Překážky. Křížovnická škola. Přirozená komunita. Sociologie. Politika. O tom, jak by měla vypadat idealní podoba školy a zda je to vůbec možné, diskutovali spolu s dalšími návštěvníky Miroslav Petříček, Věra Jirousová, Avděj Ter-Oganjan a Pavel Starec.

Záznam celé Práce ze čtvrtka 3. června 2010 si můžete poslechnout právě teď:

Diskuse, debaty, kino, residence, výzkum, výstavy, umělecké projekty, publikace, archiv, knihovna, workshopy, dialogy, jeviště, pracovna. Práce.

Text: Sofii / Foto: Dituše Havr

Legálně ke stažení / We Are No Longer The Same od Table

Je náhoda, že zatím obě kapely vydávající u Arty Maniac Dics, pod kterým je schovaný pražský A.M.180 kolektiv, jsou z Plzně? Snad ještě aby tu vyšla i další deska skoroplzeňáka dné, a pražští hipsteři můžou provést hromadný eskapismus do západočeské metropole.

Jinak ale krom stejného regionu skupiny Climatizado (zmiňovaní stájoví kolegové) a Table (česky Stůl nebo taky dle slovnik.cz válečkový dopravník… no, vyberte si) nespojuje vůbec nic. Duo Roman Štětina a Dominik Gajarský se potkalo během studia multimedií na západočeské univerzitě asi před třemi lety, kde spolu začali vytvářet hudbu na pomezí folku a různých experimentů. A teď, po více než roce a půl nahrávání, dávají světu svůj debut v délce necelé půlhodiny, který nakonec vychází v limitované edici 200 ks CD, a pro všechny ostatní je tu zadarmo ke stažení.

We Are No Longer The Same není zrovna moc album na první poslech. Vokál připomíná Iana Curtise s elektronickým spodkem a zní jako hodně divnej krautrock. Když se k tomu ještě přidá záliba v pulsujících vysokých tónech nelahodící ušním bubínkům, může být nahrávka pro slabší jedince i docela problém doposlouchat do konce. Na druhou stranu je ale z desky vidět, že si hoši/kluci/muži/pánové (nevhodné škrtněte) dali záležet a podařilo se jim vytvořit charakteristický zvuk postavený na repetitivních syntetickým midi zvucích. Dost ale komentáře, stáhněte si desku sami a udělejte si svůj názor.

Text: skiwichu