Joseph Kosuth / Art After Philosophy (1969)

“To look upon a cubist ‘masterwork’ now as art is nonsensical.”

Umělce a teoretika Josepha Kosutha (1945, USA) není třeba představovat, ve svých dvaceti letech definoval s lehkostí ve svém díle Jedna a tři židle to, co mnozí nedokázali popsat za celý svůj život. V textu Art After Philosophy cituje Donalda Judda, Sol LeWitta i Ludwiga Wittgensteina. Polemizuje o funkci, hodnotě a formě současného (konceptuálního) umění.

Esej byla poprvé rozdělena do tří částí a otištěna v říjnovém, listopadovém a prosincovém čísle Studio International v roce 1969. Pro zajímavost – tento časopis vychází již od roku 1893 a publikovali v něm v jeho začátcích například architekti Charles Rennie Mackintosh a CFA Voysey. Celý text si můžete přečíst tady: Joseph Kosuth: Art After Pilosophy (1969)

“One can fly all over the world in a matter of hours and days, not months. We have the cinema and color television, as well as the man-made spectacle of the lights of Las Vegas or the sky-scrapers of New York City. The whole world is there to be seen, and the whole world can watch man walk on the moon from their living rooms. Certainly art or objects of painting and sculpture cannot be expected to compete experientially with this?”