Archiv štítku: low-coast

O low-cost architektuře: Bunkr nebo ekohouse?

V našem dalším seriálu článků vám chceme prezentovat netradiční architekturu, a hlavně takovou, která nás baví. Proto jsme se rozhodli pro každý díl vybrat jiného autora, který se bude snažit popsat určitý fenomén, který mu nedá spát. Dopředu říkáme, že se mnohdy bude jednat o odborníky z úplně jiných oblastí, než o kterých tu budete číst. Půjde čistě o jejich názor a nadšení, a právě to je pro nás nejdůležitější. V prvním dílu vám tedy Helena Račková představí fenomén jménem treehouse.

Jako malá jsem s kámošema ze sídláku brázdila Botič na voru z PETek a stavěla bunkr z palet. Bylo to všechno děsně akční, dobrodružný. Když jsme dostavěli naší supertajnou skrýš, nastěhoval se nám do ní bezdomovec. A proto jsme si řekli, že když si postavíme bunkr na stromě, bude to v suchu. Utekli jsme ze země stejně jako domorodé kmeny v jižním Pacifiku a deštných pralesích Amazonie. Tak vysoko jako Korowaiové, kteří si svá obydlí stavěli až 50 metrů nad zemí, jsme ale nedosáhli. Ani jsme nemohli pořádat velkolepé recepce jako římský císař Caligula ve svém domě na platanu, a narozdíl od Medicejských jsme místo mramoru stavěli ze zbytků překližky.

Mít však internet, mohli jsme požádat společnost Treehouse Company v Kilmarnocku o pomocnou ruku. V té době právě začínali, tak by nám třeba dali slevu, aby měli položku do portfolia. Přibližně od roku 1999 totiž vznikají architektonická studia (Baumraum, Amazon Tree Houses, La Cabane Perchée,…), která se specializují přímo na návrhy a montáž domů na stromech. Dokáží zrealizovat téměř jakoukoliv představu, což se snoubí s marketingovou strategií hotelových investorů. Například v Zentendorfu se v roce 2005 postavil úplně první německý hotel v korunách stromů. Vzdušné sruby, které mohou pojmout čtyři až pět osob, propojují visuté lávky a dřevěná schodiště. V podobném duchu se mohou ubytovat i hosté hotelu ve francouzském Epiniacu v západní Bretani, a navíc na ně čeká výhled na hrad ze 16. století!

Vůbec největším domem na stromě je však britský projekt Alnwick Gardens, který vznikl na popud vévodkyně z Northumberlandu. Soustava několika domů, jejíž výstavba přišla na tři miliony liber, vyrostla ve větvích šestnácti vzrostlých lip. Jedná se o restauraci, informační centrum a obchod se suvenýry. Tak jako každá moderní stavba, splňuje i tato podmínku bezbariérového přístupu (padací lanový most) a přísných protipožárních opatření (hasičák na každé větvi?).

no images were found

A proč není největší domek na stromě v Česku? Protože tady zatím žádné studio specializované na stavbu treehousů nepůsobí (alespoň co víme). Ale máme zlatý ručičky, takže pro romantiky kutily uvedu několik praktických informací:

Jako materiál na stavbu se nejčastěji používá kanadské a skandinávské sekvojové dřevo ošetřené proti hnilobě a rozkladu, dřevotříska není ideální. Stavba je možná takřka na každém silném, zdravém stromě o obvodu více než jeden a půl metru, záleží na účelu a velikosti stavby. Nejvhodnějšími jsou pro tyto účely dub, buk, lípa, jasan, u nás rozšířený kaštan nebo dospělé ovocné stromy. Třešeň je křehká, větve se snadno lámou, a proto se nedoporučuje. Stromy, které nemají pevné a hluboké kořeny, nejsou pro stavbu těchto obydlí ideální, nicméně díky podpůrným nosníkům lze i na nich domeček vybudovat. Místo skleněných okenních výplní se používají pouze speciální bezpečnostní skla, která zabrání poškození či rozbití (například větvemi při silném větru). To, jak dlouho domek vydrží, záleží na pravidelné údržbě a v případě kuřáků i na již výše zmíněném protipožárním opatření. Nicméně předpokládaná životnost těchto staveb je deset až patnáct let.

Jo, a náš bunkr po roce spadl.

Text: Helena Račková

Závěrem tématicky „I’m From Barcelona – Treehouse“: